Sedí chlápek u baru a všimne si, že po něm pokukujou dvě nádherný blondýny, co seděj těsně vedle sebe a pořád se hihňaj. Tak jim pošle panáky, pak si přisedne, daj se do řeči, vtipy padaj a chlápek nakonec vybalí, jestli by jedna z nich nešla k němu domů. Holky se smějou a řikaj:
„No my bysme i šly, ale je tady jeden problém – my jsme siamský dvojčata, jsme srostlý tuhle v rameni.“
A chlápek nato: „No a co kdybyste šly obě?“
Holky souhlasí a jdou s ním domů. Tam se svlíknou, lehnou si na postel a chlápek na jednu z nich skočí a začne s ní strašně řádit. S tou druhou to trošku škube, ale v podstatě se trošku nudí, tak se rozhlíží kolem a vidí, že chlápek má na skříni trombón. Tak mu řiká: „Hele, já se tu trošku nudím, nepodal bys mi zatím ten trombón?“
Chlápek teda sleze z tý první, sundá ze skříně trombón, podá ho tý druhý a zase skočí na tu první. Ta druhá si navlíkne trombón a začne hrát: TU-TU, tu-tu, TU-TU a tak dál, zatímco ten chlápek šíleně řádí s tou první.
O týden později jdou holky kolem jeho domu. Jedna z nich šťouchne do tý druhý a řiká: „Hele, tady bydlí ten chlápek, jak jsme u něj strávily noc, to bylo dobrý, ne? Že bysme ho zaskočily pozdravit?“ Ta druhá zapochybuje: „No já nevím. Myslíš, že si nás ještě bude pamatovat?“
